PŘEDSTAVUJEME

VÍTĚZSLAV
NEZVAL

(1900, Praha – 1958, Praha)

adresa: Baranova 4

Básník Vítězslav Nezval je znám nejen jako spolutvůrce poetismu a surrealismu, ale také jako vynikající překladatel a zastánce ideologicky chápané umělecké tvorby.

Můžete si půjčit v Městské knihovně:

Pantomima (1924)
Básně noci (1930)
Skleněný havelok (1932)
Valérie a týden divů (1932)
Sbohem a šáteček (1934)
Žena v množném čísle (1936)
Absolutní hrobař (1937)
52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida (1936)
Manon Lescaut (1940)

Spolu s Jaroslavem Seifertem a typografem a výtvarníkem Karlem Teigem je básník Vítězslav Nezval považován za tvůrce specifického českého avantgardního směru poetismu, rozvíjeného ve dvacátých letech 20. století v umělecké skupině Devětsil. Texty jako Podivuhodný kouzelník, Akrobat nebo Edison definovaly estetiku poetismu, jeho smysl pro smyslovou plastičnost, exotiku, životní optimismus a lehkou nezávaznou hru. Nezvalův poetismus vyrůstá z varietního umění, oživuje prvky kabaretu i grotesky a ve spojení s grafickým řešením řady jeho básní připomíná umění plakátu, reklamy nebo exotického žurnálu. Ve třicátých letech se Nezval stal vůdčím duchem české surrealistické skupiny, jejíž program rozvíjel v úzkém kontaktu s Andrém Bretonem a dalšími francouzskými surrealisty. Ačkoli se na prahu druhé světové války přiklonil k radikálnímu stalinismu a v letech poválečných se profiloval mimo jiné jako autor politicky angažovaných básní, často diskutabilní umělecké hodnoty, jeho sbírky Básně noci, Skleněný havelok, Žena v množném čísle, Praha s prsty deště a mnohé další představují vrcholná díla české meziválečné avantgardy a bezesporu patří do kánonu české literatury.

Naše životy jsou truchlivé jak pláč
Jednou k večeru šel z herny mladý hráč
venku sněžilo nad monstrancemi barů
vzduch byl vlhký neboť chýlilo se k jaru
avšak noc se chvěla jako prérie
pod údery hvězdné artilerie
které naslouchali u politých stolů
pijáci nad sklenicemi alkoholů
polonahé ženy v šatě z pavích pér
melancholikové jako v podvečer