PŘEDSTAVUJEME

MILOŠ
HORANSKÝ

(1932, Praha)

adresa: Lucemburská ulice

Miloš Horanský je režisérem, básníkem, ale také autorem textů pro děti. Přednáší na pražské DAMU a literární i divadelní tvorbě se věnuje rovněž jako kritik a recenzent.

Můžete si půjčit v Městské knihovně:

Lunovrat (1969)
Amenkámen (1976)
Ruce Goliášovy (1990)
Grafické básně aneb Autoportrét psacího stroje (2007)
Amortale (2006)

Miloš Horanský je úzce spojen především s prostředím divadla: vystudoval režii na JAMU v Brně, od roku 1954 s výjimkou dvou let pracoval jako divadelní režisér a na počátku sedmdesátých let spoluzakládal experimentální Bílé divadlo. V letech 1991–93 působil jako umělecký šéf Divadla ABC v Praze, ale nevyhýbal se ani dráze akademické: od roku 1991 přednáší na DAMU, jejímž byl také děkanem. V roce 1997 byl jmenován profesorem. Publikuje od roku 1960, kdy začal svými verši i literárními recenzemi přispívat do řady kulturních periodik. V roce 1969 debutoval sbírkou Lunovrat, která naznačila inspirační zdroje jeho poetiky: literární kritika poukazuje na lidově barokizující tón řady jeho básní i na spřízněnost s poezií Františka Halase, Vladimíra Holana či Josefa Palivce. V tvorbě ze 70. a 80. let, kterou reprezentují sbírky Amenkámen, Pálení hlíny či Textamenty, převládl intelektuálnější tón, který na jedné straně obohacují básníkovy neologismy a slovní hříčky, na straně druhé se však také prohlubuje rovina meditativní. Básnický cyklus Ruce Goliášovy a Ruce Davidovy pak mohou představovat polohu, v níž rezonují zkušenosti z Pražského jara 1968 a listopadových událostí 1989, avšak namísto epického zachycení dobových proměn se historické události stávají impulzem k sebereflexi a téměř intimní introspekci. Pro Miloše Horanského je charakteristická občanská razance. V roce 1968 byl spoluzakladatelem Klubu angažovaných nestraníků a byl v jeho vedení. Po převratu 1989 KAN opět vzkřísil a byl znovu v jeho grémiu. Nutno se zmínit i o jeho textech divadelních: dramatizace Legendy Emöke (Josef Škvorecký), hra o Boženě Němcové Neumím jinak než láskou. Zatím poslední divadelní dramatizací je variace na novelu Ladislava Fukse Pan Theodor Mundstock.