PŘEDSTAVUJEME

FRANTIŠEK
SAUER

(1882, Praha – 1947, Praha)

adresa: Jeronýmova 8

Spisovatel a nakladatel František Sauer patřil mezi známé příslušníky pražské levicové bohémy a do kulturního života se zapsal jako autor proletářsky laděné literatury a odhodlaný revolucionář.

Můžete si půjčit v Městské knihovně:

Franta Habán ze Žižkova (1923)

Pašeráci (1929)

Autor proletářsky orientované literatury a blízký přítel Jaroslava Haška vstoupil do společenského a kulturního dění jako představitel anarchistické bohémy. Po pádu habsburské monarchie inicioval spolu se žižkovskými hasiči dnes legendární a diskutabilní stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Jeho život byl nevšední mozaikou: živil se jako filmový herec, pašerák cukerínu či pojišťovací agent a spisovatel, jehož román Franta Habán ze Žižkova patří mezi kultovní tituly tzv. Žižkovské republiky. Sauer byl také prvním nakladatelem, který vydal Haškova Švejka.

Nechal vytisknout ohromný plakát tohoto znění:

Občané!

Kdo provádí bezohledný boj proti štěnicím? Kdo hubí nejlépe tyto parazity, kteří vysávají naši krev? Kdo ničí nejmodernějšími prostředky všecky lidskému zdraví škodlivé bacily? Kdo čistí nejlevněji vaše zaneřáděná okna, výkladní skříně, byty od prachu, který v sobě chová miliony škodlivých zárodků? Nikdo jiný, než známá, osvědčená firma KALINA. (...) Napsání plakátů nedalo Kalinovi mnoho přemýšlení a práce. Ve větách svých článků, které psával jako redaktor anarchistického časopisu, zaměnil pouze kapitalisty a potentáty za štěnice a různé bacily – a plakát byl hotov.

Co tak ti blbouni žvanili vo samé revoluci, přihnali se tři páni v civilu s naším novým hejtmanem. Toho jednoho civilistu jsem hned poznal, byl to Němec, víte, ten, co socanům kušní na schůzích. Náš hejtman byl bledý jako zeď a náramně k těm pánům ochotnej. A když vlezli všichni do vachcimry, slyším, jak hejtman ty pány představuje těm syčounům, že jako jsme revoluční vejbor. Na mou duši, kamarádi, ačkoliv nic revolučního na nich nebylo, vůbec žádná hrůza z nich nešla, prachobyčejný křeni, přece se jich ti syčáci Slavík a Řepa tak lekli, že se třásli jako telata a voči jim vylezly z důlků.

Fr. Sauer: Franta Habán ze Žižkova
Náhle se zastaví [Hašek] u Habána [Sauera], poklepá mu důrazně na rameno a řekne:
„Už to mám Franto, už jsem se rozhodl, jak víš, budu psát vojáka Švejka a žádnýmu to nedám!“
„Nu a co s ním budeš dělati? Snad ho nechceš okusovat místo oběda, nebo ho chceš věnovat Akademii věd a umění, až zemřeš, aby Švejka vydali jako posmrtné veledílo? Chi chi, to by nebylo zrovna moudré Jardo.“
„Nesmysl. Řekl jsem, že žádnému nakladateli to nedám, než tobě. Ty budeš Švejkův nakladatel.“

Fr. Sauer: Franta Habán ze Žižkova